Jak si otevřít byt na šířku aneb open space design v praxi > 자유게시판

Když jsme s partnerem koupili starý byt 2+1 v paneláku, první, co nás napadlo, bylo strčit palici do nosné zdi. Místo králíkárny s předsíní, koupelnou, kuchyní a dvěma pokoji, kde byste na sebe vrzali pokaždé, když se někdo otočí, jsme chtěli vzdušný open space design. A víte co? Šlo to, i když to znamenalo pár kompromisů, o kterých vám dnes chci povyprávět. Nečekejte žádné fotky z katalogu, spíš reálný zážitek z bytu, kde se vaří, pracuje i spí.

První past, do které jsem málem spadl, bylo vybavení. Velký prostor bez zdí vypadá úžasně, dokud si neuvědomíte, že každá skříň, každá židle musí fungovat vizuálně i prakticky. V obýváku s kuchyní nemáte kam schovat věci. Proto jsem sáhl po bedně s úložným prostorem. Kulatý konferenční stolek s odkládacím prostorem uvnitř zachraňuje večerní chaos s ovladači a časopisy. Naší druhou zbraní je obří bedna pod oknem, kam uklízíme boty. Open space design totiž miluje vzduch, ale nenávidí krabice na zemi. Každý kus nábytku musí sloužit minimálně dvěma účelům, jinak se z bytu stane skladiště.

Největší oříšek byla spaní. Mít v jednom prostoru ložnici, obývák a jídelnu znamená, že vaše postel nesmí vypadat jako postel. Tady přišel ke slovu sofistikovaný kus nábytku, který mění tvář místnosti během pěti vteřin. Pořídili jsme sofa s rozkládacím mechanismem s názvem click-clack mechanism. Není to žádná levná legrace. Když zatáhnete za madlo, opěrák se sklopí a během okamžiku vznikne lehátko. Jen pozor na kvalitu. První levný model nám vydržel půl roku, než začal vrzat a drhnout. Druhý, s poctivým kovovým rámem a hustou pěnou, funguje už třetím rokem bez jediné závady.

U klikačky jsme řešili, jak silnou mít matraci. Plochá tenká pěna je na každodenní spaní tragédie. Potřebovali jsme, aby na ní mohla v pohodlí spát babička i malá neteř. Nakonec jsme vzali variantu s vyjímatelnou pěnovou vložkou o síle deset centimetrů, která se dá přes den sundat. Ale hlavní postel pro nás dva je něco jiného. Tam jsme sáhli po klasickém řešení postele s úložným prostorem pod roštem. Pod takovou postel nacpete zimní bundy, ložní prádlo a dokonce i kufry. Spodní rošt je pevný, ale dýchá, a na něm leží patnácticentimetrová pěnová matrace na lamelovém roštu, tedy slatted frame s nastavitelnou tvrdostí v oblasti ramen a boků. To není luxus, to je nutnost, když v open space bytě nemáte kam utéct pro klidný spánek.

Obývák je zároveň ložnice, což znamená jediné: stylová úschova deky, polštářů a všeho, co prozrazuje, že tady někdo bydlí. Klasická rozkládací pohovka s úložným prostorem pod sedákem je skvělá, ale má háček. Každý den ji rozkládat a skládat je otrava. Zkušenost mě naučila, že je lepší koupit kvalitní pull-out sofa, kde se pod sedákem matrace dopředu. Netaháte žádné těžké díly, jen lehce zatáhnete za popruh a matrace vyjede ven. A večer ji jedním pohybem zasunete zpět. Funguje to skvěle, pokud je podlaha rovná. U nás na starých parketách to občas drhne, ale to se dá vyřešit tenkými plstěnými podložkami pod nohy.

Když hosté přijedou na víkend, nastává zkouška ohněm. V bytě není samostatný pokoj, takže každý musí spát v obýváku. Tehdy oceníte, že jste utratili o trochu víc za odolné materiály. Naše pohovka je čalouněná jemným sametem, tedy velvet upholstery. Zní to luxusně, ale pro rodinu s dětmi je to risk. Omylem rozlitý čaj? Stačí savý hadřík a rychlé osušení. Sklenice vína? Lehce přetřete mýdlovou vodou a je čisto. Samet je na překvapení neuvěřitelně praktický, protože skvrny nevsakuje hned, ale drží je na povrchu. Jen dávejte pozor na kočky, drápky v sametu zanechají stopy.

Našli jsme i jednu fintu, jak opticky oddělit kuchyň od spaní. Volně stojící regál o výšce sto padesát centimetrů, ne až ke stropu. Na jedné straně police na knihy a květiny, na druhé vlastně jen volný prostor. Tento nízký prvek vytvoří iluzi chodby a zároveň nechá světlo proudit celým bytem. Právě otevřené světlo je totiž hlavní výhoda open space designu. Když vaříte v kuchyni, jste součástí dění v obýváku. Když se učíte u stolu, cítíte se být součástí celého bytu. Není divu, že jsme si na to zvykli tak rychle.

Jediné, co jsme podcenili, bylo dostatečné skrytí ložního prádla. Žádná šatna, žádný panelák na věci. Proto jsme dokoupili otoman s úložným prostorem a dvě křesla s dutými područkami, kam strkáme deky. Pokud nemáte dostatek místa na ukládání, váš open space design začne vypadat jako výprodej v textilu. Naše rada zní: měřte úložný prostor v metrech krychlových, ne v počtu skříní. Každý centimetr dolů pod nábytek, každý poličkový prostor navíc se počítá.

Dnes už bych do ničeho jiného nešel. Když se sejde rodina na oběd, všichni jsme u stolu, slyšíme se, vidíme se. Večer stačí zatáhnout závěs u kuchyně a předělit prostor na intimní zónu s pohovkou a televizí. Open space design není jen o demolici zdí. Je to filozofie bydlení, kde se funkce a estetika neperou, ale spolupracují. A když vám zbydou peníze, kupte si alespoň jeden pořádný kus nábytku, který bude sloužit deset let. Levné věci vás v otevřeném prostoru prozradí dřív, než stihnete říct proč tu skříň skřípá každou noc.