Když vlhne koupelna, sádrokarton musí být impregnovaný
본문
Než začnete cokoliv řezat, změřte odchylky. Přiložte dvoumetrovou latě na zeď ve svislém i vodorovném směru a podívejte se, kde je mezera největší. Zjistíte tak, jestli vám stačí desky lepit přímo na zeď, nebo potřebujete nosnou konstrukci. Orientačně: do dvou centimetrů odchylky se dá pracovat s lepením na terče, u větších rozdílů je bezpečnější kovový rošt. Nikdy nerozhodujte od oka – rozdíl pár milimetrů poznáte až po připevnění druhé desky.
Nosné profily se upevňují na závěsy, které drží celou váhu. Vzdálenost závěsů po délce profilu bývá do 90 cm, u těžších vrstev nebo izolace ji zkraťte na 60 cm. První a poslední závěs umístěte maximálně 20 cm od okraje. Mezi profily dodržte osovou vzdálenost 40 cm při standardním zatížení, 30 cm pokud plánujete obklady nebo těžší izolaci. Každý profil musí být v rovině s ostatními – podélně je spojujte spojkami, nikdy ne naostro. Vodováhou zkontrolujte rovinu křížem, ne jen v jednom směru.
Impregnovaný sádrokarton není náhrada za kvalitní odvětrávání. Pokud v koupelně neteče vzduch, If you loved this article and you would want to receive much more information with regards to úložné prostory v Malém bytě generously visit our site. vlhkost zůstane uvnitř a dřív nebo později si najde slabé místo. Doporučuje se podklad natřít penetrací, použít desky o tloušťce alespoň dvanáct a půl milimetru a ve sprše raději dvě vrstvy. Montáž zvládne i zručný laik, ale na hydroizolaci si vezměte někoho, kdo ji dělá běžně. Ušetřené hodiny se vám vrátí v podobě koupelny, která vydrží bez oprav desítky let.
Před obložením zkontrolujte rovinnost vodováhou v obou směrech a rohy vyztužte křížovým spojením. Pokud stavíte příčku vyšší než tři metry, přidejte vodorovnou výztuhu z CD profilu. Konstrukci nikdy nezatěžujte před dokončením obkladu. Když dodržíte rozteče, typy profilů a kluzné spoje, vydrží příčka roky bez prasklin i při běžném provozu domácnosti.
Základ tvoří takzvané CW a UW profily. UW je vodicí profil ve tvaru U, který se kotví do podlahy a stropu. CW je stojinový profil ve tvaru C, který se do UW vkládá svisle. Rozteč stojin se řídí tloušťkou desky: u desky 12,5 mm dávejte stojiny po 600 mm, u silnějších desek a tam, kde se počítá s vyšším zatížením, zkraťte rozteč na 400 mm. UW profil volte vždy o něco širší, než je celková tloušťka příčky, aby desky po obou stranách sedly bez vůle.
Nejbezpečnější postup je ověřit typ na třech místech: barva kartonu, barva jádra na řezu a kapkový test. Teprve když všechny tři ukazatele sedí, můžete si být jistí. Pokud si nejste jistí ani po testu, berte desku jako běžnou a použijte ji tam, kde vlhkost nehrozí. Záměna v koupelně nebo v prádelnici se projeví až po čase — nabobtnáním, plísní a nutností celou konstrukci předělat.
Co udělat před obkladem a kde se nejčastěji chybuje Každou spáru přelepte sklolaminátovou páskou a přetáhněte stěrkou. Rohy a napojení na jiný materiál přelepte těsnicím pásem. Teprve potom naneste hydroizolační stěrku ve dvou vrstvách — první nechte zaschnout a druhou naneste kolmo na ni. Stěrka musí přesahovat minimálně dvacet centimetrů za hranici mokré zóny. Obláčky dlaždic lepte až po úplném vytvrdnutí, jinak se vám pod nimi objeví mapa vlhkosti.
Sádrokartonový oblouk vypadá jednoduše, dokud nepřijde na ohýbání. Rovný panel se ohne jen do určitého poloměru, a pokud to přeženete, deska praskne. Rozhoduje tloušťka materiálu, vlhkost a způsob, jakým tvar vytváříte. Nejčastěji se používá deska tloušťky 9 nebo 12,5 mm. Tenčí deska se ohne snadněji, ale je méně odolná proti nárazu. Silnější deska drží tvar lépe, ale potřebuje větší poloměr, nebo důkladné navlhčení.
Do rekonstrukce koupelny krok za krokem patří pouze sádrokarton s impregnovanou kartónovou vrstvou, obvykle označovaný zelenou barvou. Běžná bílá deska nasákne vlhkost, začne bobtnat a během několika měsíců se pod obkladem rozpadne. Impregnovaná varianta má v kartónu přísadu, která odpuzuje vodu, a jádro je hustší. Neznamená to však, že je vodotěsná — jde jen o zvýšenou odolnost proti vlhkosti. Ve sprchovém koutu nebo nad vanou proto vždy přijde na řadu ještě hydroizolační stěrka a těsnicí pásy v rozích.
Sádrokartonová příčka nebo podhled stojí a padá s nosnou konstrukcí. Kdo ji podcení, ten se po pár měsících dočká prasklin, vlnitého povrchu nebo police, která se vytrhne ze stěny. Základ je jednoduchý: vybrat správný typ profilu pro danou úlohu a spojovat je tak, jak výrobce předepisuje. Následující přehled popisuje pět profilů, se kterými si v běžné dílně vystačíte.
Nejčastější chyba je použití obyčejné desky s tím, že „se to stejně obloží". Voda si cestu najde spárou, pronikne do jádra a deska ztratí pevnost. Další chyba je vynechání těsnicích pásů v rozích, kde dochází k pohybu konstrukce. Někteří také šroubují desky natěsno k sobě a potom je cpou silou — vzniknou praskliny, které stěrka nezakryje. A pozor na revizní dvířka: musí být přístupná a utěsněná stejně pečlivě jako zbytek.
댓글목록0
댓글 포인트 안내